Básník Jaroslav Seifert a Kralupy
Maminka básníka Jaroslava Seiferta, rozená Borutová, pocházela z Kralup nad Vltavou. Seifert v mládí prarodiče Borutovy v Kralupech často navštěvoval a jezdil k nim na prázdniny. Borutovi bydleli postupně na několika místech v Kralupech, naposledy v Podřipské ul. čp. 121, tento již zbouraný dům stával přibližně v místě dnešní Ametystové čajovny. Dědeček Antonín Boruta se velice angažoval v kralupské místní kultuře a na mladého Jaroslava měl velký vliv, podle pozdějších Seifertových vzpomínek v něm právě on probudil lásku k poezii. Seifert si Kralupy oblíbil (i když celý život žil v Praze) a jezdil sem i po smrti prarodičů, když zde již nikoho neměl. Kralupy a jejich okolí se objevují v jeho básních, například ve sbírkách Maminka nebo Býti básníkem. Tento jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu zemřel 10.1.1986 v Praze a podle svého přání byl pohřben na kralupském hřbitově. Jeho hrob se nachází asi 20 m od hřbitovní brány, nalevo od hlavní cesty (u brány je plánek). K uctění jeho památky se koná v Kralupech každý rok v září festival poezie a přednesu „Seifertovy Kralupy“. Jeho součástí bývá pietní zastavení u básníkova hrobu. V r. 1997 byl Jaroslavu Seifertovi postaven v Kralupech - Lobečku pomník od ak. sochaře Stanislava Hanzíka.
zdroj obrázku: www.radio.cz
Úryvek jedné ze Seifertových básní o Kralupech - ,,ÚDER,,( ze sbírky Býti básníkem)
Jen kostel se svou tichou věží,
zůstal trčet mezi troskami
nedotčen.
Na jeho podlahu snášeli mrtné,
katolíky, evangelíky i bez vyznání,
a chrám je všechny přijímal pod
vlídnou střechu.
pod vlídnou střechu.