Jdi na obsah Jdi na menu
 


Památky

Kralupy – centrum a Lobeč

Památky, chráněné podle památkového zákona

Kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Václava  Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava
Jednolodní pseudogotická cihlová stavba z let 1894-1895, orientovaná presbytářem neobvykle k severu. Věž kostela je vysoká 63 m. Původně patřily Kralupy farností do Minic. Výstavba kostela byla podmínkou pro povýšení Kralup na město, ale přesahovala finanční možnosti tehdejší obce. Jeho stavbu umožnil až velkolepý dar pražského probošta Dr. Eduarda Tersche, který uhradil zhruba 2/3 nákladů, dále věnoval do kostela některé vybavení, jako např. varhany (mají 2 manuály a 16 rejstříků, autor Em.Š. Petr, Praha). Dr. Tersch při vysvěcení kostela 27.10.1895 podle svého přání sám kázal a v hrobce před hlavním oltářem byl také o tři roky později po své smrti pohřben. Vnitřní vybavení kostela je rovněž novogotické z konce 19. stol. Na věži jsou od r. 1991 již třetí zvony (zakoupeny podnikem Kaučuk), předchozí zvony byly zabaveny za první a druhé světové války. Kralupský kostel a zvony se objevují v některých básních J. Seiferta. Zvenku na kostele jsou 2 pamětní desky: obětem náletu v r. 1945 a výšky vody při povodni r. 2002.

Most T.G.Masaryka  Most T. G. Masaryka
Do roku 1928 spojoval oba břehy Vltavy pouze přívoz. Most byl postaven po dlouholetém úsilí města až v letech 1926-1928. Tento železobetonový most překlenuje jedním obloukem Vltavu a dvěma přilehlá nábřeží. Je to na svou dobu unikátní stavba rozpětím středového oblouku 80 m (pilíře nesměly být umístěny do řeky). Projekt mostu vypracovali J. Farský a J. Kroha. Za "první republiky" se za přechod mostu vybíralo mýtné (výnos mýta měl sloužit na údržbu mostu), domek výběrčího mýta zůstal dochován na kralupské straně mostu (dveře i okno jsou zazděny). V jeho blízkosti jsou na obou stranách mostu 2 žulové pamětní desky: pamětní deska s popisem stavby mostu a reliéfním znakem města, a pamětní deska s reliéfem T.G. Masaryka, po kterém je most pojmenován.

Pomníky, sochy

Pomník obětem 1. a 2. světové války u kralupského kostela se sochou "Raněného"
Je tvořen podstavcem z bílého travertinu, na kterém stojí socha „Raněného“ od sochaře Jana Straky. Na podstavci je nápis „ Nesmrtelným 1914-1918, 1939-1945“ a pod ním schránka s prstí z bojišť čs. legií v 1. světové válce.

Pomník M. Jana Husa v Tyršových sadech
Postaven r. 1915 pěvecko-hudebním spolkem Fibich, kamenný pomník vysoký cca 2 m s reliéfem M. J. Husa.

Sousoší „Čtvero ročních období“ na Dvořákově nám
Sousoší dala postavit kralupská spořitelna v r. 1930. Znázorňuje čtyři ženy, symbolizující jaro, léto, podzim a zimu. Autorem je Jan Straka. Původně byla v podstavci sousoší meteorologická stanice, při bombardování v r. 1945 byla zničena a už neobnovena.

Busta Antonína Dvořáka na Dvořákově nám. před gymnáziem  Busta Ant. Dvořáka před gymnáziem
Postavena 1958, autor L. Šaloun

Busta J. Seiferta v Prezentačním klubu Kaučuk na sídl. Cukrovar
Nachází se v sále uvnitř budovy, autor L. Preclík, z r. 1997. Znázorňuje obličej básníka nad knihou.

Pomníček obětem 2.světové války na Hostibejku
Jednoduchý kamenný pomníček se jmény obětí , připomíná tragickou událost dne 7.5.1945, kdy Němci při ústupu zastřelili v těchto místech 6 kralupských obyvatel a dalšího asi o 300 m dále (jeho jméno není uvedeno).

Socha „raněného“ na kralupském nádraží
V nádražní hale, symbolizuje utrpení města za 2. světové války.

Karbanův pomník nad Lobčí
Kamenný sloup u silnice do Nelahozevsi, kde byl ve 2. pol. 19. stol zabit lupiči kralupský sedlák Karban

Pamětní desky

Pamětní desky na sokolovně v Jodlově ulici – areál TJ Sokol
Seskupení 5 pamětních desek, jedna je věnována vzniku sokolské hymny „Lví silou“ (původně věnována kralupské jednotě), jedna památce sokola a legionáře B. Kostečky, který padl za 1. svět. Války, ostatní jsou na památku členů Sokola, kteří zahynuli za 2. světové války.

Pamětní deska Jana Křestitele Jodla Kralupského na domě čp. 16
Domek čp. 16 je také v areálu TJ Sokol, pamětní deska označuje, že se zde tento národní buditel narodil i zemřel. V místě dnešního areálu TJ Sokol se původně nacházel statek Jodlů. V r. 1921 koupili statek od posledních dědiců sokolové, zřídili si zde cvičiště a stodolu přestavěli na tělocvičnu. Ve třicátých letech 20. stol. byly objekty statku z větší části zbourány a domek čp. 16 dostal současné novobarokní průčelí, na které byla v r. 1932 umístěna pamětní deska. Plány na postavení Sokolského domu se nikdy neuskutečnily.

Pamětní deska obětem 2. Světové války –ZŠ Komenského nám. 198 (uvnitř budovy)

Pamětní deska obětem náletu 22.3.1945 na kralupském kostele
Nachází se zvenku na západní stěně kostela, byla zde umístěna v r. 2000 u příležitosti 55. výročí náletu, autorem je J. Hvozdenský. Obsahuje verše J. Seiferta ze sbírky „Úder“.

Pamětní deska povodně r. 2002 na kralupském kostele
Je zvenku na zdi vpravo od hlavního vchodu do kostela, připomíná výšku vody při povodni r. 2002

Pamětní deska povodně r. 1890 v podjezdu z ul. S.K.Neumanna do ul. Jungmannovy
Připomíná výšku vody při povodni r. 1890 (dnes je částečně skrytá za prodejními stánky)Pamětní deska kralupským obětem holocaustu

Pamětní deska obětem holocaustu na bývalé synagoze (S.K.Neumanna čp. 88)
Umístěna r.2005, je to kamenná deska ve tvaru přelomené šesticípé hvězdy, symbolizuje zánik kralupské židovské obce za 2. světové války.

Pamětní deska čestným občanům města na kralupském hřbitově
Umístěná vlevo od hlavního vchodu, symbolizuje vznik a zánik života, a obsahuje jména čestných občanů Kralup, kteří jsou pohřbeni na zdejším hřbitově, autor J. Hvozdenský.

Pamětní deska Jiřího Karse na bývalém mlýnu v Žižkově ul.
Autor J. Hvozdenský, s reliéfem malíře J. Karse

Pamětní deska obětem 2. světové války na kralupském nádraží
U vchodu na nádraží, obsahuje 31 jmen obětí-železničářů, z toho 18 zemřelo při náletu 22.3.1945

Drobné církevní památky

Křížek rychtáře Slabého
Je umístěn u křižovatky ulic Gen. Klapálka a Grégrovy. Nejstarší památka na původní vesnici Kralupy, byla postaven tehdejším rychtářem Slabým v r. 1809 na místě rozcestí polních cest (dnes stojí asi 50 m od původního místa), v r. 2003 byl restaurován.

Centrální litinový kříž na kralupském hřbitově  Kříž na kralupském hřbitově
Je z roku 1897 a v r. 2004 byl restaurován.

Ostatní zajímavosti

Bývalá synagoga č.p. 88
Stojí v ul. S.K.Neumanna. Je to jedna z mála zachovaných synagog v Čechách. Postavena v r. 1873, sloužila svému účelu až do r. 1942. Svou orientací východ-západ poněkud vybočuje z řady domů. V přízemí byla původně škola a byt rabína, a v prvním patře modlitebna. Budova je v dobrém stavu, a nyní slouží Církvi československé husitské.

Domy na Palackého náměstí a vedle kostela
Skupina secesních a novobarokních domů, postavených na přelomu 19. a 20. století, u kterých zůstaly zachovány původní tvary a výzdoba fasád.

Hrob básníka Jaroslava Seiferta na kralupském hřbitově
Je umístěn vlevo od hlavní cesty, cca 20 m od vchodu na hřbitov (dá se najít dle plánku u vchodu).

Hřbitovní kaple
Stojí vlevo před vchodem na hřbitov, je to novodobá stavba s věží ze 30. let 20. století. V r. 2011 byla opravena.

Protiletecký bunkr na Hostibejku  Protiletecký bunkr na Hostibejku
Po vypuknutí 2. světové války vybudovali Němci na vrcholu Hostibejku stanoviště protiletecké obrany, které se skládalo z  betonové pozorovatelny (bunkru),  plošiny pro děla a skladu střeliva. Mělo sloužit protiletecké ochraně kralupského železničního uzlu a rafinérie, která se nacházela v dnešním areálu Barvy-laky. V roce 1941 byla výzbroj odeslána na frontu a až do konce války Kralupy protileteckou ochranu neměly. Od bunkru je pěkný výhled na střed města (bunkr není zevnitř přístupný).

Ozubené kolo (šípový převod) z miřejovické elektrárny
Nachází se pod lávkou na levém břehu Vltavy, památka na elekrifikaci Kralup a vznik vodní elektrárny v nedalekých Miřejovicích u Kralup nad Vlt.

Lobeček

Památky, chráněné podle památkového zákona

Most T.G.Masaryka (viz Kralupy – centrum).

Pomníky, sochy

Pomník obětem 2. světové války v parku U Parku
Je to kamenný památník o rozměrech cca 3,5 x 4 m se jmény obětí. Byl postavěn v r. 1965. Na jeho vrcholu bylo původně postaveno sovětské dělo, které bylo odstraněno po r. 1989. Okolí památníku má parkovou úpravu.

Pomník J. Seiferta na Seifertově náměstí  Pomník Jaroslava Seiferta
Stojí v parčíku naproti kulturnímu domu Vltava. Byl postaven v r. 1997, a jeho autorem je ak. sochař Stanislav Hanzík. Je to částečně opracovaný žulový obelisk se stylizovaným obličejem básníka.

Pamětní desky

Pamětní deska obětem 2. světové války –MŠ Nábřeží J. Holuba (uvnitř budovy).

Drobné církevní památky

Křížek a replika kapličky se zvonicí v ul. Ve starém Lobečku
Kamenný křížek stojí za plotem školního hřiště v ul. Ve starém Lobečku. Je z roku 1869. Vedle něho  stávala kaplička se zvonicí, která byla v roce 1967 zbouraná spolu s okolními statky při výstavbě základní školy. V roce 2012 byla znovupostavena na stejném místě její replika. V dolní části podstavce křížku je tabulka s označením hladiny vody při povodni r. 2002.

Mikovice

Památky, chráněné podle památkového zákona

Sousoší Panny Marie Bolestné – mariánský sloup tzv. „statute“  Morový sloup
Cenné barokní pískovcové sousoší z 1. pol. 18. stol., patrně od M. Brokoffa. Sestává ze sochy P.Marie na vrcholu sloupu, a soch sv. Terezy, sv. Anny a sv. Františky. Původně stálo sousoší uprostřed křižovatky ulic 28. října a Velvarské, ale v r. 1988 bylo kvůli rostoucímu provozu a také dopravním nehodám odstraněno a uskladněno na různých místech. Od r. 2003 bylo postupně restaurováno a v r. 2009 vráceno zpět, ale již mimo křižovatku, asi o 20 m dále od původního místa. Okolí se postupně upravuje.

Pomníky, sochy

Pomník obětem 2. světové války před mikovickou základní školou (ul. 28. října)
Jednoduchý kamenný pomníček (podobný jako na Hostibejku) se jmény obětí.

Socha sv. Jana Nepomuckého Na Hrázi (Růžové údolí)
je pískovcová, barokní, autor neznámý, původně stála přímo vedle domu čp. 66, v r. 1995 byla restaurována a přemístěna na současné místo.

Pamětní desky

Pamětní deska obětem 2. světové války –ZŠ Mikovice (uvnitř budovy).

Ostatní zajímavosti

Zvonička v ul. Velvarské  Mikovická zvonička
Dřevěná sloupová zvonička se šindelovou střechou, patrně z 18. stol, zvon byl odcizen.

Mikovický mlýn
Mlýn byl v Mikovicích prokazatelně od r. 1541. Objekt byl mnohokrát přestavován. Po 2. světové válce přestal sloužit svému účelu a od té doby chátrá.

Dům čp. 9 v ul. 28.října
Zde byla od r. 1848 až do postavení synagogy v Kralupech n. V. (r. 1873) židovská modlitebna.

Minice

Památky, chráněné podle památkového zákona

Kostel sv. Jakuba Staršího
Je to nejstarší památka ve městě. První zmínka o něm je z pol. 14 stol., býval farní pro Minice, Kralupy, Lobeč a Debrno. Je jednolodní, s věží nad sakristií, původně gotický, byl několikrát přestavěn, naposledy novorenesančně. Poslední oprava je z let 1994-1995, při které bylo mimo jiné odkryto zazděné gotické okno v presbytáři. Kolem kostela byl původně hřbitov do do doby vybudování nového hřbitova nad Minicemi. V tomto kostele měli svatbu rodiče básníka J. Seiferta.

Minická fara
Stojí pod kostelem při silnici. Stejně jako kostel byla mnohokrát přestavována, poslední úprava je empírová. Podle pověsti měla vést z fary do kostela tajná chodba.

Usedlost čp. 5
Stojí opodál fary, a pochází patrně z přelomu 16. a 17. stol. Jedná se o přízemní starodávnou chalupu s dlouhou pavlačí.

Pomníky, sochy

Pomník obětem 1. a 2. světové války  Pomník padlých v pozadí kostel sv. Jakuba Většího
Nachází se pod kostelem na břehu požární nádrže. Je kamenný se sochou truchlící ženy.

Socha sv. Jana Nepomuckého v ohradní zdi bývalého hřbitova u kostela
Barokní z 1. pol. 18. stol., pro špatný stav byla v r. 2003 restaurována

Pamětní desky

Pamětní deska J.V. Jirsíka na faře
Jan Valerián Jirsík byl farářem v Minicích v letech 1832-1846. Zasloužil se například o obnovení poutí na Říp. Od r. 1851 až do své smrti byl biskupem v Č. Budějovicích.

Drobné církevní památky

Křížek Anny Vrškové  Křížek Anny Vrškové
Stojí na konci Minic na křižovatce s ul. Pod Hradištěm. Je to pískovcový sloup s křížem na vrcholu. Byl postaven ženou truhláře z Minic na místě původního dřevěného kříže.

Ostatní zajímavosti

Areál bývalého hradiště
Leží asi 1 km jižně od Minic, přístup je polní cestou z ul. Pod Hradištěm. Jde o terénní ostroh, jehož jižní část spadá prudce do údolí Rusavky. Pochází pravděpodobně z doby halštatské (starší doba železná – cca 7. stol. př. Kr.). Dnes jsou patrné jen valy. V 70. letech 20. století zde probíhal achelologický průzkum, stopy po vykopávkách jsou dodnes vidět v terénu. Dle archeologických výzkumů zaniklo hradiště požárem za blíže neznámých okolností.

Zeměchy

Památky, chráněné podle památkového zákona

Kostel sv. Jana Křtitele  Kostel sv. Jana Křtitele se zvonicí
V Zeměchách je existence kostela doložena již v r. 1352, původně však stával ve vsi (přibližně u dnešní autobusové zastávky). Předchozí stavby byly zničeny v husitských válkách a v třicetileté válce. Současný kostel byl postaven v r. 1723 na mírném návrší nad návsí a je obklopen hřbitovem . Je barokní, s vedle stojící samostatnou zvonicí, která má cibulovou báň. Loď (bez věže) má šindelovou střechu se sanktusníkem. Kolem kostela je hřbitov. V tomto kostele byl umístěn téměř 150 let dřevěný polychromovaný reliéf „Poslední večeře Páně“, pocházející původně z Betlémské kaple v Praze. Od roku 1918 je tato vzácná památka v Národním muzeu v Praze.

Pomníky, sochy

Pomník obětem 1. a 2. světové války
Stojí vedle bývalé školy, podobně jako v Minicích je s motivem truchlící ženy.

Socha sv. Jana Nepomuckého u zeměšských rybníků
Nacházi se na hrázi mezi druhým a třetím rybníkem, pod lesem. Původně litinová socha z r. 1860 je dnes nahrazena replikou.

Pamětní desky

Pamětní deska v bývalé škole – dnes bytový dům (uvnitř budovy)
Zasazena na památku založení školy, ponechána při přestavbě na obytný dům.

Drobné církevní památky

Křížek pod kostelem
Kamenný kříž o výšce cca 3 m stojí u paty schodiště ke kostelu a hřbitovu. Až do roku 1980 stával na opačné straně budovy bývalé fary (dnes bytový dům). Další kříž, dřevěný s plechovým tělem Krista, stojí v jihozápadním rohu hřbitova a je ve velmi špatném stavu.

Kříž na Špičáku  Kříž na Špičáku
Stojí na vrchu Špičák nad Zeměchy. Vede k němu ze vsi lipová tzv. „Jubilejní“ alej. Je umístěn na vysokém kamenném podstavci. Podle letopočtu na něm je z r. 1906.

Barokní sloup u železniční zastávky
barokní pískovcový sloup býval zakončen ozdobnou hlavicí s křížem, dnes je z něj pouze torzo.